Je v trémě víc než jen strach?

Ph.D. John Hipple

(Brass Bulletin č.109, I/2000)

 

Úzkost, která se týká více než 20 procent klasických hudebníků byla léčena jako specifický problém spojený s vystupováním na veřejnosti.Projevuje se nejrůznějšími příznaky, jež mohou jedince zdánlivě paralyzovat.U některých se tréma projevuje fyzicky - bušením srdce, silným pocením, vyschnutím úst, třesoucími se končetinami, nedostatkem vzduchu, chvějícím se hlasem, nevolností, tlaky v břiše a dalšími nepříjemnými pocity; u některých více psychicky -bázlivostí, smutkem, frustrací, vztekem.

Na úrovni sebekontroly se dostavují problémy s koncentrací, pamětí nebo pohotovostí.Někdy může dojít k zakalení mysli a celkovému zmatení, postižený nedokáže sdělit, co se s ním děje.

V sociální oblasti se jedinci trpící trémou mohou izolovat od okolí a mít obavy z mezilidských vztahů.Celkově řečeno, úzkostvzbuzuje u postižených dojem bezmoci. Příliš se zabývají sebou samými a jinými a cítí se vinni nastalou situací. Domnívají se, že nejsou schopni řídit svůj život. Místo pozitivních a preventivních životních reakcí zůstávají v defenzívě. Ve většině případů se různé příznaky  časem stupňují i zmírňují. Nejsou vzácné případy, kdy trémista ztrácí naději, protože ještě nikdy necítil takovou ztrátu sebevlády.

Léčba trémy se v minulosti soustřeďovala na různé prvky umělecké prezentace. Byly navrženy postupy mentální, psychické a hudební přípravy k výkonu. Byly pečlivě vyzkoušeny nacvičeny a provedeny taktiky, které nastolují vnitřní klid před, během a po vystoupení. Osvojení si těchto různých technik (relaxace, uklidňující vizualizace a rituály, pozitivní autosugesce, neutrální vztah k vystupování) skutečně pomáhá snížit stupeň úzkosti. V některých případech se ukázala být pozitivní i léčba medikamenty - trankvilizéry a betablokátory. Pro ty, kteří trpí zažívacími potížemi mohou být předepsány léky proti nevolnosti.V některých případech je léčba úspěšná, v jiných bohužel výše popsané postupy nefungují.

Existují však i další cesty, které je třeba brát v úvahu. Tréma může být jen okamžitým impulsem přicházejícím před hrou na veřejnosti, nebo také výsledkem dlouhodobého shromažďování tlaků, jejichž negativní vliv se projeví právě v nejslabším článku - úzkosti na pódiu. Tréma je tak „poslední kapkou, kterou přeteče pohár“.

V této situaci může pomoci přítel, učitel nebo terapeut, který si udělá čas na rozpoznání příčin otřásající existencí trémisty. Mezi nejčastější příčiny patří životní změny, ztráty, nové situace a jiné existenciální tlaky. V mnoha případech pečlivá analýza stačí k překonání problému, protože pojmenováním ztrácí jev své tajemství. Tváří v tvář trémě na pódiu pak hudebník lépe rozumí tomu, co ji způsobuje.

Vždy je třeba vyřešit nejtíživější problém. Víme, že stres je často způsoben nedostatkem komunikace s okolím, osamělostí. Hudebník poté, co si to uvědomil, odváží oslovit své partnery, bude s nimi hovořit o svých problémech a požádá je o pomoc. Nejjistějším prostředkem k uklidnění je znovunalezení sebedůvěry a ověření svého vlivu na okolí.

 

Závěr:

Pokud problémy zůstávají nevyřešeny, velmi užitečný, jak jsem ukázal, může být koncept přijetí. Naučit se žít s určitými životními faktory spíš než jimi trpět je prostředkem redukujícím úzkost.