Michel Ricquier

TRÉMA A PODVĚDOMÍ

Brass Bulletin, č. 118, II/2002

 

 

Metoda spočívá ve vypracování textu pozitivních sugescí, které jsou zvukově nahrány tak, aby je hlasitost doprovodné hudby  překryla. Při poslechu slyšíme jen hudbu a o podloženém textu nemáme ani potuchy. Otcem této metody je Freudův kolega, dr.O.Poetzle. Nejznámější pokus byl předveden v kinosálech. Na jednu třítisícinu vteřiny byl do filmu vložen text „Jezte popcorn.“ Text proběhl tak rychle, že o něm diváci nemohli mít ani tušení. Přesto se prodej popcornů během přestávky zvýšil o 57,7 procenta.

 

Tento pokus dokazuje, jak lze ovlivnit podvědomí diváků. Zajímavý je i pokus uskutečněný Mc Ginniesem. I minimální emoce je schopna zvýšit aktivitu potních žláz. To vysvětluje, proč máme při trémě vlhké ruce. Tato vlhkost se dá změřit - čím víc je kůže vlhčí, tím je vodivější. Malé aparátky GSR (Galvanic Skin Response - galvanická kožní odpověď) mohou tímto způsobem měřit velikost stresu. McGinnies pomocí tohoto přístroje dokázal, že slova se silným emočním nábojem vyvolají  zvýšené pocení i tehdy, když se na vědomé úrovni nic neodehraje.

 

Díky tomuto procesu se informace dostane přímo do podvědomí, a odtud ovlivňuje objektivní vědomí. Jako vždy, podvědomí informaci přijme a vytvoří si svoji. Upřesňuji, že tato i další techniky, které popisuji ve své knize ( Vaincre le trac grace a une meileure connaissance du fonctionnement mental - Zvítězit nad trémou díky znalosti duševních funkcí) mohou být použity i v jiných oblastech, než je tréma, např. při rozvoji paměti, schopnosti soustředění, vůle, představivosti, hudebního citu nebo improvizace, umožní rozvíjet slabé stránky studenta, odstraňovat zlozvyky apod.

 

Jak bylo řečeno, technika spočívá v záznamu textu, který je nahrán tak slabě, aby nebyl slyšet.. Není na závadu, když občas zaslechnete úryvky frází, jen nesmí dávat smysl. Musíte dobře vyslovovat a mluvit pomalu a důrazně. Fráze mají být jednoduché a krátké, mají obsahovat běžná slova.oddělovaná pauzami.. Není nevýhodou opakovat stejné věty, je žádoucí vybrat k opakování několik sugescí.  Vytvořte pozitivní fráze. Je daleko účinnější říci : „Mám v sebe důvěru“, než: „Nemám trému.“ Duševno se totiž nezabývá negativním, ignoruje jej. Pokud vám řeknu: „Nemyslete na zelené kolo“, zbude z věty pouze : „Zelené kolo“ Je též velmi důležité skloňovat v přítomném čase, jinak by byla věta neúčinná. V předchozích článcích jsem vysvětlil, že podvědomí neuvažuje, nezdůvodňuje, bere informaci takovou, jakou ji dostává, aniž ví, zda je dobrá či špatná.Pokud skloňujete v budoucím čase, např. „Budu mít stále více sebedůvěry“, vezme podvědomí tuto informaci doslova a přizpůsobí se tomu, abyste v budoucnu měl“ stále více sebedůvěry. To ale nebude nikdy!

 

Co se týče výběru hudby, zvolte takovou, která vás nebude nudit. Kazetu poslouchejte pravidelně, nejméně jednou denně. Pokud vám hudba, kterou jste si vybrali, začne vadit, velmi to sníží účinnost poslechu. Výhoda popsané metody spočívá v tom, že ji můžete uplatnit kdykoli, například ve volných chvilkách, na procházce, při četbě, skládání puzzle, ve veřejné dopravě. Je to daleko snazší než při provádění autogenního tréninku, protože při něm nemyslíte na nic jiného.

 

Co se týče počtu seancí, shodují se zainteresovaní psychologové na třech týdnech, pozitivní výsledky se mohou dostavit i dříve, už po dvou či třech posleších..