Základy dýchání pro zlepšení tónu

                                         (Joel Elias: Basics in Breatihing An Outline to a Better Sound)

 

                                             

 Joel Elias – pozonista v New York Philharmonic, Metropolitan Opera

 

Veškerý úspěch ve hře na dechové nástroje spočívá ve správném využití výdechu. Následující metoda dýchání kromě samotného jeho podstaty seznamuje s pocity tlaku –stahu – a uvolnění – relaxace – uvnitř těla.

            Pro začátek si lehněte na zem na záda, paže položte podél těla dlaněmi dolů. Pošlete každému prstu nohou příkaz stáhnout se a pak uvolnit. Tak pokračujte s kotníky, celýma nohama, hýžděmi a zády. Kontrakce a uvolnění pokračují až k hlavě a pak sestupují přes ruce k prstům až se postupně vrátí opět k dolním končetinám. Aby bylo uvolnění co nejkomplexnější, přeneste se v mysli na místa, kde je Vám příjemně – břeh moře, les atd. Dýchejte klidně a pravidelně, pokud ucítíte tlak např. na prsou snažte se nenásilně vrátit ke svým představám.

            Teď se položte do židle, obě nohy spočívají na zemi. Nakloňte se dopředu a stahujte se asi tak, jako kdybyste měl potíže se stolicí. Dbejte však na uvolněnost krku a hrudi.

            Vezměte si nástroj, rozkročte se tak, abyste měl chodidla ve stejném rozpětí jako ramena a nezaklánějte se. Nakloňte se – lehce – do úrovně pasu, tak abyste cítil stabilitu. Položte volnou ruku přímo pod přezku opasku a pomalu nadechujte do břicha, tak aby ruka byla vytlačována směrem dolů. Můžete si své plíce představit jako sud, který se pomalu naplňuje. Naplňte tedy sud vzduchem až po okraj – ruka stále pod pasem. Pomalu vydechujte a soustřeďte se na pravidelnost výdechu – ruka stlačuje břicho pomalu a souvisle, ale energicky. Při výdechu si představujte, že Vám plícemi proudí potok, kterým musíte venku uhasit – sfouknout – svíčku.

Tento soustředěný výdech slouží k přesném ovládnutí dechu.

            Opakujte pomalu nádech, výdech bez obav o přehánění pohybů při dýchání. Rukou kontrolujte také rozevírání a svírání žeber/boků/, zad a zejména břicha. Při mohutném nádechu by se měla pohybovat i klíční kost.

            Tento způsob dýchání – se sevřením břišních svalů – uplatněte v plné míře při hře na nástroj – brzy poznáte, že už nehrajete izolované t´=ony, ale celé fráze, vaše hra bude taková, jakou jste si představovalo.

 

                                                                     Cvičení s nástrojem :

                                              jazyk – od celých not postupně k šestnáctinám

                                             Legato – několikrát nahoru a dolů po alikvótech.

 

                                                                                                                                          Z: Brass Bulletin č. 32/1980